Pět způsobů zápisů odkazů na buňky

Většina z nás zapisuje vzorečky pořád stejně. Je to ale vždy ta nejlepší cesta? No, asi ne, jinak by v Excelu těch možností nebylo pět…
V tomto příkladu jsou u různých zemí uvedené hodnoty za dovoz a hodnoty za vývoz. Zadání je triviální – do posledního sloupce odečíst hodnoty ze sloupců B a sloupců C.

První způsob zápisu vzorce – odkazy na buňky

Nejklasičtější cesta. Do buňky D2 napíšeme:
=B2-C2

Odentrujeme a vzoreček roztáhneme. Není co dodávat.

Druhý způsob – odkazy na sloupce

Do sloupce D napíšeme:
=B:B-C:C

Tím vyjadřujeme, že se v každém řádku do vzorečku použije buňka ze sloupce B a C, která je na stejném řádku jako výsledek.
Tento i předchozí způsob lze používat s absolutními odkazy nebo kombinovanými (smíšenými) odkazy.

Třetí způsob – pojmenované oblasti

Oblasti si můžeme předem pojmenovat. Příslušné sloupce (nemusí to ale být sloupce) můžeme nazvat “import” a “export”.
Pak může vzorec vypadat takto:
=export-import

Čtvrtý způsob – odkazy v tabulce

Pokud vložíte tabulku, nemusíte pojmenovávat oblasti, a přesto pracujete s názvy – s názvy sloupců.
=[@Vývoz]-[@Dovoz]

Pátý způsob – R1C1

Způsob, který jsem snad nikdy v praxi (mimo VBA) nepoužil, přesto ho, pro pořádek, uvádím.
=RC[-2]-RC[-1]

Odkazy můžete buď napsat, nebo “naklikat” – aby se v takovéto formě naklikávali, je třeba přepnout v Soubor / Možnosti / Vzorce.

Všechny cesty vedou do Říma

Ať si vyberete jakýkoliv ze způsobů, výsledek bude stejný – v buňce D2 bude číslo 2000.