Chcete si v Excelu pořádně zkomplikovat život, dělat spoustu zbytečné práce a stejně nemít informace, které potřebujete? Pak dělejte přesně to co je v tomhle seznamu.
Spojování buněk a víceřádková záhlaví
Excel umí báječně spojovat buňky, což se dá obzvláště dobře využít při tvorbě víceřádkových záhlaví. Nikdy to nedělejte! Přestane vám normálně fungovat řazení, filtrování, kontingenční tabulky, vzorečky… všechno.
A navíc tabulkou se spojenými buňkami jste mohli udělat dobrý dojem naposledy v letech, kdy se ty tabulky pak uložily na třiapůlku disketu a poslali zákazníkovi poštou v obálce.
Součty do tabulky a mezi tabulku
Snad z doby ručního psaní se táhne zlozvyk sčítat čísla pod tabulky, případně v rámci nějakých mezisoučtů i mezi tabulky. Proč je to špatně? Protože:
- bude zbytečně složité přidávat nové řádky
- vzorce nemohou odkazovat na celý sloupec (protože by se cyklily)
- jako u předchozího – řazení a filtrování bude komplikované, s kontingenčními tabulkami se rozlučte
Takže jak to dělat? Prostě sčítat vedle tabulky nebo ještě lépe kontingenční tabulkou. Obojí je výrazně jednodušší na tvorbu a hlavně na práci s tabulkou.
Různé vzorečky v jednom sloupci
Ve sloupci se mají buď ručně psát hodnoty, nebo tam má být jeden vzoreček. Psát do různých řádků různé vzorečky je špatně a míchat natvrdo zapsané hodnoty a ještě špatnější.
Proč? Protože za chvilku vůbec nebudete vědět, co kde máte, a tedy ani kde se co a jak počítá.
Vzorečky se mají zapsat do prvního řádku pod záhlaví a roztáhnout dolů na konec.
Jak si tohle všechno pohlídat?
Tak zaprvé se to dá pohlídat fakt snadno, stačí držet tabulky jednoduché a nevymýšlet složitosti.
Ještě lepší je ale používat vložené tabulky – ty vám víceřádkové záhlaví nedovolí vůbec, spojení buněk už vůbec ne a rozbordelené vzorečky potlačují tím, že se v nich automaticky vyplňuje podle první buňky.
